Bohatý rodič = bohaté dítě?
Inteligenci, vkus a dobré vztahy si za peníze nekoupíš. To svědomití rodiče tvrdí svým dětem už od plenek. Je to sice pravda - jenže dostatek peněz má na život zřejmě daleko větší dopad, než jsme byli doposud ochotni si připustit.
Vyplývá to z obsáhlé studie britské Komise pro sociální mobilitu. Ta vychází z osudů více než sedmnácti tisíc lidí, kteří se narodili v Británii během jednoho týdne roku 1970, a to v různých podmínkách a společenských vrstvách. Takže velmi slušný reprezentativní vzorek populace.  Po více než 45 letech se ukázalo, že hloupější, ale bohatší děti se v životě prosadí lépe. Je to vůbec první pořádný důkaz o tom, že startovní čáru nemají všichni stejnou a v životě nezáleží jen na vlastní píli a odhodlání.

A není to zdaleka jen materiálním zabezpečením. Bohatí rodiče dokážou zajistit i lepší osobnostní předpoklady jako je sebevědomé vystupování nebo vůdčí rozhodování. Děti z bohatých rodin mají až o 35 procent větší šanci, že v dospělosti skončí ve vyšších příjmových skupinách než děti chudé. To je více, než třetina!



Navíc je úplně jedno, jak je dítě nadané a jaké má studijní předpoklady. Rozhodující je původ, rodina a sociální zázemí. „Nadané děti ze sociálně slabých rodin jsou méně schopné, nebo přinejmenším méně úspěšné v promítání svého potenciálu do pozdějších úspěchů na trhu práce,“ uvádí v této souvislosti studie. Laicky řečeno, sice toho umí víc, ale neumí to prodat. O jejich schopnostech se tak ani nemusí nikdo dozvědět.

Faktor vzdělání je také zásadní. Bohatý táta svého syna může dát do lepší soukromé školy, kde se mu budou kantoři více věnovat. Takže i bohatý syn, který není zrovna Einstein, tu má větší šanci obstát, než kdyby chodil do normální školy.
 

Peníze = Sebedůvěra?


Stejně tak bohatší rodiče mohou podle studie svému potomkovi pomoct v pozdějším životě s hledáním dobře placeného zaměstnání. Obvykle totiž mají síť podobně situovaných známých, kteří jejich dítěti mohou pomoci s hledáním práce po skončení školy a následně nad nimi držet ochrannou ruku. Úspěšný rodič často také  - byť nevědomky – ukazuje, jak se má člověk chovat, aby obstál jako vůdčí osobnost. Děti se tak učí vystupovat sebevědomě, řadit svoje zájmy na první místo a jednat. Chudé děti jsou často chytřejší a talentované, ale tyto dovednosti jim chybí. Komise už dala doporučení britské vládě, aby na tato zjištění zareagovala.
 

Bohatým se rodí chlapci


Podle statistik se úspěšným a bohatým lidem rodí častěji chlapci, než děvčata. Bohatý táta tak většinou zplodí bohatého syna, a ten má (navzdory genderové korektnosti) větší šanci uspět. Zažitá představa, že pohlaví dítěte je čistě věcí náhody, také není tak úplně správná. Na 100 děvčat připadá 105 chlapců. Ti se rodí častěji v bohatých rodinách, na což už v roce 1973 upozornil biolog Robert Trivers. Své poznatky zpracoval s pomocí matematika Dana Willarda a podal trochu drsné vysvětlení: Synové úspěšných rodičů mají větší šanci uspět v životě po všech stránkách: vydělat peníze, přitahovat ženy a zplodit s nimi hromadu evolučně konkurenceschopných potomků. A navíc – bohatí proutníci mají podle statistik víc synů než tátové, kteří sekají dobrotu.

Obráceně tato rovnice ale nefunguje. Pokud tedy už máte syna a chodíte na zálety kde můžete, a doufáte, že tím pádem budete jednou bohatý, tak můžete přestat, protože tohle je k ničemu. Daleko větší smysl má koupit si tiket Sportky, hned na příští losování.
 

Přečtěte si také