Splácela jsem dvě hypotéky a dva úvěry, měla jsem se co otáčet. Jednou jsem si jí postěžovala, ale brala jsem to zvesela s tím, že mi nezbyde, než sázet. Fakt? Zeptala se. A dodala, že to vůbec není špatný nápad. A že mne podpoří. Na příští naši schůzku mi přinesla štos tiketů Sportky a Šťastných 10. Tady máš, pravila, a sázej, řekla mi tvrdě a jednoznačně, protože si přála, aby se mi štěstí sesypalo k nohám.

Mám však od té doby vůči této dobrotivé duši dluh. Vyplnila jsem jen pár sázenek, nic nevyhrála, ostatní leží v destičkách netknuté. Měla bych to napravit. Dávám si předsevzetí, dostojím mu. A mám také motivaci, proč všechny ty kouzelné papírky vyplním a proč s nimi postupně zamířím do trafiky. Nevím, jestli byste to uhodli. Ale budiž, prozradím vám to.

Obrázky, obrazy i drobotiny – kresby této ženy velkého ducha miluji nade vše. Jsou to otisky jejího srdce, prožitků i přání. Jsou to úžasné stopy současného umění, které kladou otázky, sypou vykřičníky, značkují svět dvojtečkami. Jsou plné rozervaných emocí, přání i přáníček, svítí jak hvězdné nebe a povídají si s vámi na dálku či v bezprostřední blízkosti všedního dne. Jejich řeči, troufám si tvrdit, rozumím.

A až tedy vyhraji tu správnou částku peněz, vypravím se za touto báječnou ženou a koupím si od ní ten nejkrásnější obraz. Bude mým poděkováním za to, jak mne nutila k novým výzvám, jak popíchla moji odvahu zkoušet, hledat, snažit se. Koupím i jiné obrazy – jeden pak věnuji Sazce. Třeba bude viset jako talisman v prostorách, kde se losuje, ve studiu, odkud k vám proudí nitky naděje den co den.

Eva Brixi - externí autorka