V práci lhal někdy každý. Rozhodně se nevyplácí lhát o svém vzdělání nebo o tom, že umíte perfektně anglicky. To se rychle pozná a je to většinou trapas. Malá lež ale může někdy pomoct.
                       
Jste na večírku a o půl noci začíná být zábava nejlepší? Vnitřní hlas vám našeptává, že máte jít domů, ale přesto paříte do tří do rána s tím, že to druhý den nějak zvládnete? Situace, kterou zná každý. A většina lidí to ráno nezvládne tak bravurně, jak si v noci předsevzala. Rozhodně není dobré vstoupit do kanceláře s tím, že máte takovou kocovinu, že jste sotva zvládli cestu do práce. Když řeknete, že jste se nevyspali třeba kvůli bolesti zubů, nebudete vypadat tak nezodpovědně.

Pravidelně pak lžeme, když jdeme pozdě na schůzku. Čtvrthodinové zpoždění často svádíme na zácpu nebo na to, že nás někdo zdržel. V tomto případě je dobré dát dostatečně najevo, že nás pozdní příchod opravdu mrzí. Skutečný důvod je každému stejně úplně fuk.

Dáváte výpověď, protože váš šéf je idiot? I v tomto případě je dobré být taktní a nevykládat to na potkání. Mohlo by se to donést vašemu budoucímu zaměstnavateli a ten by to mohl považovat za neloajální. Co takhle odchod z osobních důvodů nebo touha po změně...

Pozval vás a vaše kolegy šéf na večeři a vám se nechce? Ani tady se nehodí říkat, že poslední, co chcete ten den ještě slyšet jsou „kecy“ vašeho ředitele. A proto musíte domů, protože nemáte hlídání pro děti a takhle narychlo už žádné neseženete.

A co když se vás šéfová s pár kily navíc, s černou pěšinkou v blond vlasech v poněkud nepadnoucím kostýmu zeptá jak vypadá? Samozřejmě, že perfektně...