Nikdo na žádné kouzlo zatím nepřišel. Bezpečná je rada typu nejez a makej, anebo nemysli jen na jídlo. Jiné doporučení haraší s doporučením, že stres se nemá zahánět sladkostmi a řízky. Někdo doporučuje ošálit hlad pitím vody, druhý delším spánkem. Nejnovější poznatky jsou o tom, že DNA dostatečně napoví, komu jak funguje látková výměna – někdo tloustne po sacharidech, jiný po bílkovinách.

Kudy se nešťastný svět bude ubírat poté, až všechna doporučení začnou fungovat, to nevím. Až budou všichni zdravě snídat i večeřet a zeměkoule se začne točit kolem atraktivnějších hodnot, než je krajíc chleba se sádlem a cibulí. Možná silou kapitálu zasáhne nějaká farmaceutická firma a vynalezne bezpečný prášek, tabletku, pilulku, kterou ráno spolknete a přes den budete moci sníst vše, nač si jen pomyslíte, ale neztloustnete. Samozřejmě bez vedlejších účinků a stoprocentní jistotou, že zdraví a krása budou vašimi přáteli.

Ale dost úvah filozofických, těmi si nepomohu. Přemýšlím o tom všem totiž u šlehačkového dortu v nefalšované české cukrárně, pomalu ukrajuji sousto za soustem nablýskanou lžičkou, je mi docela dobře. Vím však, že jím ovoce zakázané a že místo toho bych raději měla posekat zahradu nebo si dát kolečko břišních cviků.

Ale přece jen, možná jsem nepřemítala nad tou dobrotou zbytečně. Ano, už to mám, už vím, jak si zavřít v cukrárně dveře! To mi to ale trvalo! Je to prosté: kolikrát za měsíc si odřeknu cukrárnu, tolikrát si koupím los Sazky. A neoslazené penízky probendím za možnost vyhrát pořádný balík peněz! Takže – shodím nadbytečná kila a ještě někdy zbohatnu! Jsem geniální. Vím to.