Loterii, jakou znáte dnes, vám jistě blíže představovat nemusíme. Ale možná nevíte, že se zdaleka nejedná jen o fenomén dnešní doby. Různé formy sázení se objevují už mnoho let před našim letopočtem. Pojďme se podívat do Antiky, do starověkého Řecka a Říma. I tam se totiž sázelo. A zdaleka se tehdy nevyhrávaly jen peníze.
Starověké Řecko
V antickém Řecku byla loterie nástrojem spravedlnosti. Řekové vyvinuli speciální zařízení, kterému se říká klerotorion. Šlo o tuhle kamennou desku, ve které byla v několika sloupcích spousta děr a sloupce byly označeny symboly.
Do takovýchto děr se vkládaly kamenné destičky, na kterých bylo napsané jméno občana (muže nad osmnáct let). Když se všechny díry zaplnily, roztočilo se něco jako dnešní „káča“. Na ní byly symboly jednotlivých sloupců. Ten, který se vytočil, „vyhrál“. Tito lidé se stali třeba členy občanské rady. Losovací zařízení mělo několik variant. Místo „káči“ se do něj třeba házely kovové kuličky různých barev, jedna barva znamenala vítězství.
Starověký Řím
Římský císař Augustus na to šel jinak. Napadlo ho, že loterie nemusí být jen nástrojem spravedlnosti, ale že by na ní mohl vydělat. Během okázalých večeří, které pravidelně a rád pořádal, začal prodávat losy. Vyhrával každý. Tehdy šlo o věcné výhry, např. luxusní jídelní servisy. Peníze, které císař od urozených hostů získal, použil na opravu Říma, který rekonstrukci neodkladně potřeboval. Augustus se tak chytře vyhnul zvýšení už tak dost vysokých daní, což by s jeho popularitou jistě zamávalo.
Zdroj foto: www.history.com, www.lotterycritic.com
