Občas každý má nečekaná vydání, nebo by si jen tak rád něco koupil pro radost, pro pohodu. Už teď se navíc potřebujete nachystat na vánoční dárky a jiné kratochvíle. Na to, abyste nějaké ty prostředky navíc ušetřili, je ale většinou málo času. A tak jsem zkusila jinou metodu. Losy Sazky.
Každý den jsem v minulém týdnu zakoupila jeden los. Jeden na poště v místě bydliště, jindy jsem se zastavila přímo v centrále Sazky v Praze, třetím stanovištěm pomyslného štěstí byl novinový stánek v jednom obchodním centru, pak trafika u zastávky tramvaje... Den co den jeden nákup a sladké očekávání.Čím více rostly moje naděje, tím více se snižovala pravděpodobnost mého cíle. Ani sobotní „sázka do loterie“ nebyla úspěšná. Výhra nikde, já trochu smutná, ale pořád s vidinou, že někdy se ta odměna přeci jen musí dostavit. Zbývala neděle, napjaté chvíle čekání. Hned ráno jsem pádila do obou stánků s tiskem v té části Prahy, kde žiji, v každém koupila ten samý los. V klidu jsem se posléze dala do stírání kouzelných políček. A zase nic.
A pak, co s nářky, ty nejsou k ničemu. Jsem přece bojovník. Jdu na to znova. Je přede mnou další týden vytrvalostního zkoušení. Rozhodla jsem se, že vyhraji a basta. Nepůjdu pod 10 000 korun. Nedám se. Když mne losy přestanou bavit, zkusím Sportku nebo Šťastných 10. Snad ještě platí rčení, že trpělivost přináší růže. Mně přinese určitě ty žluté, „sazkové“ .
Eva Brixi – externí autorka