Týden u Balatonu, kdy nemůžete ven ani na krok, kdy vám v hotelu ze suchých ručníků doslova kape voda, to je tedy zážitek. Bouřky z čistého nebe v Tunisku, které místním ničily televizní přijímače a jiným cokoli připevněného na střeše, to byla show, na kterou tam čekali několik desetiletí. Nádherná příroda v Německu směrem na sever s průzračnými jezery a písčitými lesy, no, když je celou dovču  jen 15 stupňů nad nulou a vy do těch rozlehlých vodních ploch  můžete strčit tak akorát ukazováček, to už člověka pořádně naštve. Ani dovolené v zemích českých neprojasnilo nikdy sluníčko, naopak, byly to dny podmračené doslova a do písmene. Letos v červnu tomu bylo úplně stejně.

A tak jsme s partou známých vymýšleli, co dělat. Procházek  krajinou již bylo dost, večerních posezení u dobrého moku také, klidu na lůžku s lechtivou literaturou až až. Na šachy všichni nejsme a do kina o dovolené se nám moc nechtělo.

Nezbylo, než putovat po hradech a zámcích. A k tomu vždy zastávka - jedno malé vybočení. Návštěva trafiky nebo pošty. Ano, všichni a povinně. Rozhodli jsme se vyhodit si z kopýtka. A utrácet pro zábavu! Každý sám za sebe si vsadil Sportku nebo koupil los. Nakolik to byla legrace, adrenalin nebo touha po výhře, těžko posoudit.. Bavili jsme se však dokonale. Napětí slastného očekávání bouřlivé oslavy, kterou by platil ten nejšťastnější, jiskřilo a ponoukalo nás vynakládat den ode dne vyšší částky. Dva z nás vyhráli 50 korun českých, no, byla to tedy ostuda. Malé kafíčko jako odměna za odvahu. Víc nic, ale i tak to stálo za to.

Cestou domů jsme si však řekli, že štěstí budeme pokoušet dál. Příští léto prožijeme u nás na chalupě jeden prodloužený víkend. A první společně strávený den to vezmeme do místního novinového stánku a každý si zase vsadí a koupí los. Tradice je založena!