Uhýbání pohledem

Může znamenat, že něco skrýváme, že nás nezajímá, co druhý říká. Přitom upřený pohled je v byznyse zásadní. Znamená přímost, sebejistotu a vyvolává důvěru. Znamená, že toho, s kým mluvíme, respektujeme.
 

Ruka a la leklá ryba

Asi to znáte. Potkáte vysokého, statného muže. Přestane vám ale imponovat v momentě, kdy si potřesete pravicí. I přes to, že celá věc trvá vteřinu nebo dvě, je velmi důležitou součástí celkového prvního dojmu. Zejména na pracovních pohovorech bývají upřednostňováni lidé, kteří mají pevný stisk. Jemné sklouznutí  po prstech nevyvolává nic pozitivního.
 

Zkřížené ruce

V překladu znamenají, že nejste otevření tomu, co druhý říká. Nebo i víc, že se stavíte do defenzivy.  Často jsou známkou nějaké psychické bariéry. Proto nezapomeňte, ruce patří podél těla.
 

Vstupování do osobního prostoru druhých

Někteří lidé to prostě nevnímají. Stoupnou si pět centimetrů před vás a mluví. Každý má svůj osobní prostor jinak velký, ale nikdo se necítí dobře, když mu do něj vstoupí cizí člověk. Obecně se udává, že optimální vzdálenost, z jaké je dobré mluvit třeba s kolegou, je čtyřicet až padesát centimetrů.
 

Okusování rtů

To je spolu s motáním vlasů, poklepáváním prsty na stůl nebo houpáním nohou známkou nervozity  úzkosti. Skoro třetina personalistů ho vnímá jako největší faux pas při pohovorech. Přitom se tyto věci dají tréninkem poměrně dobře odstranit. Vystupování je pak hned suverénnější a lepší práce na obzoru.