Československo a jeho občané v 60. letech okusili, jak chutná naděje. Tehdy se uvolnily společenské poměry a během Pražského jara to vypadalo na začátek rozumného dialogu s vládnoucím režimem. Doba se vrtěla v rytmu bigbítu a tak nějak stálo za to žít…
V létě roku 1960 Československo přivítalo nástup socialismu přijetím nové ústavy. Zpočátku to krapet vrzalo, ale někdy po roce 1966 mi to začalo připadat jako celkem dobrej nápad. Konečně snad vážně dojde na blaho pracujícího lidu. Chruščov v tom má jasno, žádná totalita a diktát, ale hezky naslouchat nám všem. Jo, a abych nezapomněl, líbí se mi i nový státní znak! Český lev je na něm vyobrazen s pavézou (obdélníkový štít), jakou používali husité! Tahle doba navíc svědčí umělcům. Těm jakoby rozvázala ruce a tak kultura jen vzkvétá. Přiznám se, že jdu do kolen hlavně z hudby. Bigbít je můj život! – Z deníku neznámého vojína (19. srpna 1968)Snad i takto mohli lidé v Československu ve druhé polovině 60. let vnímat tep doby – tedy minimálně do odvolání Chruščova a invaze vojsk Varšavské smlouvy 20. - 21. srpna 1968. Do té doby to skutečně vypadalo, že se na nás usmívá socialismus s lidskou tváří, atmosféra byla uvolněná a celý národ ujížděl na vlně elánu.
-(1).jpg?lang=cs-CZ&width=350&height=262)
Možná i proto není tak překvapivé, že právě tehdy (v roce 1966) se u nás konala první oficiální celostátní soutěž krásy s názvem Dívka roku. V těchto letech byly v Praze položeny také základy metra. V roce 1969 mladoboleslavská Škodovka začala s výrobou nového typu vozu Škoda 100/110. Ten se vyráběl ve dvou variantách, slabší Škoda 100 na silnicích dosahovala maximální rychlosti 125 km/h, silnější Škoda 110 pak dokonce 135 km/h. Základní varianta Škody 100 vyšla zájemce na cenu okolo 45 000 Kčs. Aut ovšem utěšeně přibývalo a kromě Škodovek se po našich silnicích začínaly prohánět třeba nesmrtelné trabanty a wartburgy. Statistiky ukazují, že v roce 1970 připadá 1 vůz na 17 obyvatel.
-(1).jpg?lang=cs-CZ&width=350&height=235)
V bydlení se invence příliš neřešila. Často byl kumšt vůbec nějaké sehnat. Na byt se tehdy čekalo průměrně 4 roky (v Praze až 12 let). Celá šedesátá tak patřila výstavbě paneláků.
Co se nosilo/poslouchalo
Mezi největší objevy roku 1968 patří Golden Kids, kteří se stávají první českou superskupinou, když své síly spojí tři v tehdejší době mimořádně oblíbení sólisté Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář. Mladí lidé zbožňují bigbít. V kurzu je třeba Olympic, Karel Kryl nebo písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra.
-(1).jpg?lang=cs-CZ&width=350&height=262)
Z Karla Gotta už je hvězda, jíž v Československu konkuruje snad jen Waldemar Matuška. Gott však slaví úspěch také za hranicemi. Nadšeně ho vítají v Moskvě, v Las Vegas, v Rio de Janeiru, ale především v Německu. Na světové scéně kralují Beatles, v Americe ohlašuje velký comeback král rock´n´rollu Elvis Presley, raketový vzestup zažívají Simon and Garfunkel (s hitem Ms. Robinson) a do kin přichází film Absolvent (The Graduate) s Dustinem Hoffmanem. V kontinentální Evropě fanoušci milují především Bee Gees, oblíbený je třeba ale i takový Tom Jones. A jestlipak víte, který slavný angličan debutuje právě v roce 1968? Ano, nikdo menší než velepopulární Elton John!
-(1).jpg?lang=cs-CZ&width=350&height=262)
Móda na konci 60. let minulého století přála lehce projmutým liniím a krátkým minisukním. Za ideál se tehdy u žen považoval vzhled světových supermodelek, např. takové Audrey Hepburn. To znamenalo silné líčení očí, tmavé kouřové stíny a svůdné umělé řasy. Nutností byla i krásná bohatá hříva a lodičky. Realita v tehdejším Československu však za ideálem nezřídka poněkud pokulhávala. Výběr v obchodech byl totiž velmi omezený a lidé se často potýkali s nedostatkem. Sehnat takové lodičky, to byl pane kumšt. I proto bodovala lidová tvořivost a módních oděvů lační si outfity šili často sami. Muži tehdy začínali snít o džínách, ty však tehdy ještě patřily mezi skutečně nedostatkové zboží.
Jak lidé trávili volný čas
Televize přestávala být nedostupnou vymožeností. Přestože ceny televizorů nebyly zrovna lidové, měla vlastní přijímač už v roce 1964 prakticky každá druhá domácnost (1 přijímač na 7 obyvatel ČSSR). Československá televize přitom tehdy vysílala na jediném programu a výhradně černobíle, průměrně 9 hodin denně. V roce 1969 začal vycházet také populární komiks pro děti Čtyřlístek.

Stále platilo, že děti z měst trávily prázdniny hlavně v pionýrských táborech, případně jezdily k příbuzným na venkov. Fenoménem 60. let bylo chataření. Chaty si lidé často stavěli svépomocí, a tak mnoho z těch vyrůstajících v šedesátých letech, dodnes vzpomíná na své prázdniny jako na nenáviděná období nucených prací. Kromě chataření stále více obyvatel cestovalo za zážitky také do zahraničí. To se týkalo především sousedních socialistických zemí, hlavně Maďarska, NDR a Polska.
Sazka v kontextu doby
Na vavřínech neusíná ani společnost Sazka. Ta zavádí několik důležitých změn ve Sportce (v roce 1965 např. zvyšuje max. výhru až na 200 000 Kčs či poprvé losuje 2. tah), ale nezůstává jen u toho. Světlo světa spatří nová loterie MATES (Malé Televizní Sázení).
Přelomovým se pro Sazku stává rok 1969. Do té doby se všechny sázenky zpracovávajíí ručně, za což je v Sazce zodpovědných zhruba 1500 lidí. V roce 1969 však společnost přechází na strojové zpracování sázek, začíná tak nová éra...
Zdroj foto: ceskatelevize.cz, idnes.cz, kfilmy.cz, Blesk.cz, Theguardian.com