Přišla jsem na to. Já si dopředu tu výhru pěkně odpracuji. Ne, neťukejte si na čelo. Hledám cestu, jak se o výhru zasloužit. Přemýšlím. A už to mám!

Když je 1. 5. ten svátek práce, nebudu odpočívat  a lenošit na chatě jako mnozí známí, ale pustím se do náročné práce. Vyplním si na každý týden jeden tiket Sportky a jednu sázenku Šťastných deset. Pěkně postaru, křížkem, ať se u toho taky zapotím! Nejnáročnější bude volba čísel, která vyhrávají. Nejsem zrovna fanda náhodných čísel, vždy hledám magii, překvapení, souvislosti. A také si téměř pokaždé vzpomenu, co následovalo u nás doma, kdysi dávno, když si můj otec jen tak nanečisto těsně před jistým slosováním napsal na okraj novin čísla, která mu právě přišla na mysl. Netušila jsem, že impulsem ke skoku z prvního patra našeho domku do keříků růží bylo to, co na vlastní oči viděl v televizi. Kdyby si totiž zapsaná čísla vsadil ve skutečnosti, měl by v kapse druhou! Málem z toho zešílel, zachránily ho žluté zplanělé růže, jejichž větvičky byly posety trny. Vrátily ho zpět na zem s poselstvím, že vsadit si měl doopravdy a včas, a ne jen tak naschvál, aby vyzkoušel, jak funguje zákon schválnosti.

Jaká čísla zvolím já? Ještě nevím, budu tvrdošíjně přemýšlet, až se ze mne bude kouřit. Vydám se po stopě narozenin, svátků, letopočtů slavných i narozených v máji. Prostuduji výročí, svátky i kapitolky dějin. Nakombinuji piny, hesla a kódy, budu opisovat číslice z platebních karet. Rodné číslo i číslo občanky, nebo číslo bot a obvod pasu. Zakomponuji počet židlí v našem rodinném domku s počtem bodových svítilen, připočtu všechny obrazy, co nám doma visí. Pak mrknu na hodiny v kuchyni a kolik bude, tolik se objeví v tiketu. Bude to holt dřina.