5, 10, 31, 40 a 44. Tak tato čísla padala v novém tisíciletí nejčastěji. Jelikož však losovací zařízení nedisponuje žádnou pamětí, znamená to, že tažená čísla jsou vždy výsledkem zcela náhodného procesu. Krátkodobě tak může být sice některé číslo taženo častěji, ale v dlouhodobém horizontu je taková situace krajně nepravděpodobná. S přibývajícími množstvím her se totiž četnost jednotlivých vylosovaných čísel přiblíží rovnovážném stavu.
 

Lze oklamat pravděpodobnost?

Toť k matematické teorii. Pro lepší představu si namísto losovacího zařízení představte obyčejnou hrací kostku s šesti stěnami. Kdykoli kostkou hodíte, máte šanci 1/6, že padne jedna z možných alternativ (1-6). Ani hrací kostka si nepamatuje předchozí hody, takže se pravděpodobnost určitého čísla při každém následujícím hodu rovná stále 1/6 (častým omylem hráčů v kasinech je představa, že se pravděpodobnost zvyšuje – padne-li v ruletě čtyřikrát za sebou černá, očekávají, že pravděpodobnost červené je nyní výrazně vyšší, ve skutečnosti je to však stále a pořád 50 %).

V praxi je tak stejně pravděpodobné, že vám na hrací kostce padne třikrát za sebou pětka, jako že během tří hodů trefíte např. čísla 1, 2 a 3. Analogicky to funguje také u loterií. Přesto je spousta lidí, kteří tvrdí, že pomocí určitého systému dokáží v loterijních hrách typu Sportka zvolit vhodná čísla a maximalizovat tak pravděpodobnost výhry. Tito jedinci však většinou touží jen a jen po maximalizaci vlastních příjmů a důvěřivci, kteří si koupí jejich „revoluční“ publikaci akorát spláčou nad výdělkem. Lze tedy oklamat pravděpodobnost? Krátkodobě ano - říká se tomu štěstí.

A co vy? Máte zkušenost s nějakým herním systémem a podle čeho vybíráte čísla? Podělte se s ostatními v diskuzi pod článkem.