Vůbec první známou obdobu loterie však historici přisuzují invenci starověkých Římanů. Šlo de facto o tombolu, která byla populárním zpestřením opulentních oslav a hodování. Každý host při příchodu na „večírek“ obdržel lístek, který byl zároveň vstupenkou do losování. Většinou vyhrávali všichni, lišila se však hodnota věcných cen. Tato kratochvíle však byla především jakousi záminkou k společensky akceptované distribuci darů. Typičtější forma loterie je známá z doby vlády císaře Augusta, který na trůn v Římě usedl v roce 27 př. n. l. a mocnému impériu velel až do svého skonu v roce 14 n. l. Právě ten dal vzniknout a organizoval státní loterii. I zde příjmy sloužily bohulibému účelu, když byly využívány kupříkladu k výstavbám, opravám a rekonstrukcím primárně v samotném městě Řím.
 

Středověk byl zlatým věkem loterie

V historických análech lze dohledat také enormní oblibu veřejných loterií v Nizozemí. Ty se konaly v jednotlivých městech již zhruba od 15. století n. l. a příjmy z nich pomáhaly financovat podniky jako je výstavba městských hradeb nebo organizace péče o chudé. V různých formách se loterie šířila také v dalších státech, od italských městských států, přes Francii a Anglii, až po Německo či čerstvě kolonizované Spojené státy. O popularitě těchto her pak svědčí především to, že se jen s minimem změn dochovaly až do dneška a nadále baví miliony a miliony lidí po celém světě.