Stalo se to i mojí kamarádce. Při úklidu bytu neudržela rovnováhu na štaflích a probudila se až na nemocničním lůžku. Nic vážného, ale nejméně 14 dní si tam poleží. Chystám se za ní na návštěvu a usilovně přemýšlím, čím bych jí udělala radost. Že bych nabídla pomoc při druhém kole gruntování? Věřím, že by to pro kámošku bylo vysvobozením a hlavně velkou radostí. Jsem také přesvědčena o tom, že by nyní náš společný tah na proměnu bydlení, kdy má „dost“ času na přemýšlení, naprosto dokonale naplánovala. Nebo že bych jí denně zásobovala čerstvým ovocem ze zahrady? Dietu žádnou nedrží, tak by to mohlo projít, utvrdila jsem se v nápadu.

Pak mi ale blesklo hlavou: nemocnice, rekonvalescence, rehabilitace, no, bratru, nejméně tři měsíce na nemocenské, to už je na mzdě pořádně znát. Kamarádka bude potřebovat dohnat finanční ztrátu. Přinesu jí do špitálu los nebo vlastnoručně vyplněnou sázenku Šťastných 10. To ji určitě povzbudí. Bude na výhru myslet, bude si ji strašně přát.

Přání otcem myšlenky, jak se říká. Třeba to štěstí přivolá. Ano, to je ten nejlepší nápad, jaký mi nebesa mohla vnuknout. Zkusím to hned zítra i další dvě návštěvy. Vždycky přinesu něco ze Sazky. Když bude chtít kamarádka vsadit, stačí, abych jí sázenku podala u nás na poště nebo v kiosku s novinami. Samozřejmě se vší počestností, tedy vsadím, přinesu jí doklad a pak už budeme jen kontrolovat...

Pokud jde o losy, tam není vůbec co řešit. Okamžitě budeme vědět, na čem kamarádka je.
Aby si přilepšila právě v takové situaci, jí strašně přeji. A nejen jí. Všem, kteří museli vyměnit nemocniční pokoj za kytaru a táborák, šplouchání mořských vln nebo dovolenou na Vysočině. Nějaký anděl strážný by měl po nemocnicích chodit a pacientům našeptávat, aby zkoušeli štěstí i prostřednictvím losů a sázenek. Jeden totiž nikdy neví....
 
Eva Brixi -  externí autorka