Největší planeta naší sluneční soustavy se 8. března dostane do opozice se Sluncem a bude viditelná pouhým okem. Vybavíme vás potřebnými znalostmi o jeho charakteristice.
Nejprve něco málo o samotném Jupiteru. Pátá planeta naší sluneční soustavy je zároveň její největší a nejtěžší planetou. Známá je od pradávna, s oblibou ji pozoroval třeba takový Galileo Galilei (znaly jej však už starověké civilizace). Jupiter je plynný obr s vlastním prstencem, zároveň kolem něj obíhá hned několik měsíců (nejznámější jsou např. tzv. Galieovské měsíce. Europa, Callisto nebo Ganymeides).Možná se ptáte, z jakého plynu je tento obr tvořen. Dobrá otázka, jde především o vodík (plus hélium a stopové množství řady dalších prvků). Ten může podle okolních podmínek nabývat různých skupenství. Na Jupiteru jsou k vidění všechny. Na povrchu je vodík v kapalné formě, směrem k Jupiterovu kamennému jádru pak naopak ve formě metalické.
Mohli bychom vám vykládat, jak je Jupiter nejrychleji rotující planetou naší sluneční soustavy, jak se na jeho povrchu prohánějí bouřková mračna i to, jak žhavé má jádro (až 35 000 °C) a jak silná je jeho gravitace. Jenže to bychom vás unudili k smrti. Podívejme se raději na Jupiter v sociokulturním kontextu.
Symbolika Jupiteru
Vzhledem ke své majestátní velikosti a rychlé rotaci je symbolem rozvoje a růstu (ale i přehánění). Jupiter bývá spojován s prosperitou a bohatstvím, ale i s vyššími ideály, které drží v chodu celé civilizace. Pro řadu starověkých civilizací Jupiter představoval božské zjevení, např. Babyloňané jej měli za boha Marduka, pro starověké Řeky to byl Zeus a starověcí Římané si Dia přejmenovali opět na Jupitera.Pro nás však zůstává stěžejní ona pasáž o souvislosti Jupiteru s prosperitou a bohatstvím. Ideální doba na založení nového bankovního účtu a sázku do Sportky. Snad to v březnu konečně padne.