Po dočasném uvolnění poměrů během Pražského jara nastává období normalizace a reálného socialismu. Z Československa se stává federace (vyhlášena je ČSR a SSR).
Píše se rok 1975 a prezidentem republiky se stává Gustav Husák. Člověk by řekl, že někdo, koho komunisté v 50. letech věznili, na režim zanevře. A vida. V Československu je po zahájení normalizace zase dusno. Člověk si musí dávat pozor na to, co říká a komu to říká. I zdi mají uši (kor ty panelákové, přes něž slyšíte i to, co nechcete...). Osobně jsem nešťastný hlavně z cenzury. Pokud mám jmenovat nějaká pozitiva, snad jen to, s jakou vervou se komunisté pustili do budování infrastruktury. Silnice, nové byty, výstavba metra, všechno roste jako houby po dešti. A taky jsem si nedávno koupil džíny. Teď jsem za frajera! – Anonymní pisatel (1975)V roce 1970 nám začali vysílat druhý program Československé televize (nejprve černobíle, o pár let později barevně). Doba obecně přála technologickému rozvoji. Kromě jiného jsme zažili i nástup e-mailu v roce 1972. Jasně, internet pro nás tehdá bylo cizí slovo, ale co.
Trh zaplavily také kazetové přehrávače. Největší frajery ulice jste poznali snadno - na nohou džíny, na hlavě háro a na uších dvě molitanová sluchátka. Kdo měl walkmana, byl tehdy za hvězdu. Asi jako když dnes nosíte nejnovějšího iPhona... Jo a abychom nezapomněli, tehdá byla velká věc taky VHS. Video bylo takovou známkou luxusu a o pár let později hlavním kanélem pro pirátské kopie Hollywoodských filmů. Co na tom, že všechny postavy daboval jeden muž, navíc Polák?
Co se nosilo/poslouchalo: O hudbě 70. let by se dalo mluvit dlouhé hodiny.V Československu na vlnu bigbítu totiž plynule navázala celá plejáda hudebních stylů.
Kromě pop music prezentované umělci jako Waldemar Matuška, Helena Vondráčková, Eva Pilarová nebo Karel Gott se k nám na přelommu 70. a 80. let importovalo také disco (např. Michal David), punk (např. Jasná páka, z níž se později stala Hudba Praha) či heavy metal (např. Arakain).
Ve světě vznikla řada legendárních rockových uskupení. Kromě skupiny Queen třeba Led Zeppelin, Black Sabath, Deep Purple nebo Pink Floyd. Z dalších interpretů jmenujme např. zakladatele punku Sex Pistols, švédskou skupinu ABBA nebo krále popu Michaela Jacksona.
Svět módy odhalil kouzlo džínoviny. Krom toho frčely kalhoty do zvonu, ale i celá řada bizarních oděvů. Hlavně chlapi se často oblékali, jako kdyby razili na maškarní. Odvážně a pestře – do košil zářivých barev, kalhot až do úrovni hrudníku nebo různých etnem a hippies inspirovaných oděvů (viz foto výše).
Dan Nekonečný by se v 70. letech cítil jako ryba ve vodě!
A abychom nezapomněli, společně s 80. léty šlo také o nejvlasatější éru minulého století. Muži i ženy se stali doslova závislými na trvalé. Asi vás nepřekvapí, že právě tato doba dala vzniknout i populárnímu afru (lidově květák).
Jak lidé trávili volný čas: V televizi, kterou už měla drtivá většina českých domácností, běžely dva programy. Mezi největší hity patřily seriály jako Žena za pultem nebo 30 případů majora Zemana.
V roce 1973 byl natočen nestárnoucí hit českých Vánoc – Tři oříšky pro Popelku v hlavní roli s Pavlem Trávníčkem a Libuší Šafránkovou. Je tu snad někdo, kdo pohádku neviděl?
Na světové scéně se toho dělo skutečně hodně. Ve Velké Británii byla na vrcholu sil dosud nepřekonaná parodická skupina herců Monty Python´s Flying Circus (Monty Pythonův létající cirkus), do kin se dostal první díl Hvězdných válek (1977), natočila se Pomáda (1978), Horečka sobotní noci (1977), Vetřelec (1979) nebo první Rocky (1976). Není divu, že kina zažívala svou zlatou éru.
Neoblíbené bylo nakupování - regály byly totiž často poloprázdné. Na takové banány nebo mandarinky jste si často museli vystát několikahodinovou frontu. Po celou dobu normalizace v Československu platilo, že výjezd do zahraničí byl mírně řečeno složitý, proto lidé dál s oblibou chatařili. Vrcholem byla dovolená v Jugoslávii.
Novým fenoménem byly diskotéky, kde z reproduktorů často duněli zahraniční interpreti (např. Bee-Gees), a taky česká hvězda Hana Zagorová, která nezřídka vystupovala s duem Hložek-Kotvald.
Sazka v kontextu doby: V roce 1974 došlo k modernizaci strojů na třídění sázenek (modely TCM 4 byly nahrazeny modely TCM 5). Stěžejní byl však především rok 1973. Od té doby se datuje pravidelné televizní slosování Sportky. K příležitosti oslavy 20. výročí existence Sazky se v roce 1976 uskutečnila mimořádná soutěž, ve které se tipovalo na výsledky 1. kola evropských pohárů ve fotbale. Navíc bylo vylosováno 10 prémií v hodnotě 200 tisíc korun. Krom toho Sazka organizovala i losování mimořádných prémií - peněžních i věcných.
Hrálo se tak např. o automobily Škoda, od roku 1978 pak také o atraktivní zahraniční zájezdy (např. do Jugoslávie).
Zdroj foto: Vogue, Zlinskynocnik.cz, tn.nova.cz, citiibus.cz, sverige.cz, ceskatelevize, gizmodo, designmagazin